(Š)KOLÁČCI
Jak učíme
Společně nastavujeme pravidla, přijímáme zodpovědnost.
Debatujeme a spolurozhodujeme
Neznámkujeme, vedeme rozhovor a podněcujeme sebehodnocení
Vytváříme portfolio
Nedělíme striktně na předměty, ale širší oblasti, máme měsíční tematické celky
Nezvoní, ale svou práci dokončujeme, jak nejlépe dovedeme
Hojně zařazujeme manuální činnosti
Obsahy RVP používáme jako orientační nástroj, nikoli hlavní cíl
Vzděláváme se ve věkově smíšené skupině a v menším kolektivu dětí
ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ KAMENY NAŠÍ ŠKOLY
- vzájemný respekt
- spolupráce, týmovost
- sounáležitost, bezpečí
- rozvoj klíčových kompetencí
- odpovědnost a podíl na vlastním vzdělávání
- dobré znalosti povzbuzující vlastní zájem
- poznání sebe sama jako individuality i jako součásti světa
- zručnost, kreativita, pohyb
- zdraví naše i prostředí, v němž žijeme
Školní děti mají nové prostory na Perníkovce. Dvě oddělené třídy propojené terasou, s hřištěm a lesem okolo.
Provozní doba školní skupiny září – červen
pondělí až čtvrtek 8:50 – 13:30
Od 13:30 do 16:15 družina
Prázdniny dodržujeme stejně, jako většina škol v ČR.
Oběd i svačiny mají děti zajištěné. Z domova si tedy žádné jídlo do školy nosit nemusí.
Stravné za jeden školní den s družinou 75kč
Změna vyhrazena.
8:40 – 8:50 Sraz v Lidových Sadech u bývalého vstupu do amfiteátru, a předání dětí průvodcům
9:00 – 12:45 Dopolední školní činnosti
12:45 – 13:30 Oběd, společný úklid, odchod domů nebo do „družiny“
13:30 – 16:15 Družina
KDO UČÍ NA PERNÍKOVCE?
„První roky svého života jsem strávila mezi slepicemi a věkovitými třešněmi v Bozkově, v lese u Vošmendy a v půlce starého kajaku na Jizeře v Semilech. Jako studentka gymnázia tamtéž, jsem byla formována místní punkově anarchistcko-uměleckou atmosférou. Z absolventky pedagogické fakulty TUL (čeština-angličtina) jsem se postupně stala řadovou učitelkou, rebelující pedagožkou a následně nezbednou parťačkou svobodných dětí uvnitř systému, mámou a konečně i průvodkyní v lesní škole, která dává smysl. Během let jsem vyzkoušela mnoho různých činností. Psala jsem pro noviny, učila ve všech třídách ZŠ i ve firmách, pomáhala malým zemědělcům v Německu, pracovala ve skladu, v hotelu, v jeskyních i v obchodě. Angažuju se v klimatickém hnutí a spolupracuju s environmentálními organizacemi. Když mám čas, chodím po lesích, lukách a horách a píšu. Na vrcholu mého hodnotového žebříčku jsou příroda, život a tvořivost."
— Kateřina
„Dostala jsem k 55. narozeninám velký dar, provázet „domškoláky.“ Prakticky jsem si vyzkoušela učit doma své děti. Ve školách i školkách montessori i waldorfskou pedagogiku, respektující výchovu i metody Kritického myšlení. Studovala jsem léčebnou pedagogiku a došla poznání, že dětská duše potřebuje svobodu a bezpečný prostor ke svému rozvoji. Jsem intuitivní člověk a s dětmi jsem na vlně pocitů a prožívání. První sedmiletí svého života jsem prožila v přírodě bez stresů výchovných zařízení. Za což jsem svým rodičům velmi vděčná. Období hraní jsem si prodloužila studiem pedagogické školy a touhou být s dětmi. Následovaly roky sebevzdělávání v oborech alternativního vzdělávání, také ve výtvarném a jógovém. S milovaným mužem jsme připravily pro naše 3 úžasné děti klidné žití v přírodě. Sama dodnes čerpám ze svého dětství, ze spojení s přírodou. Od roku 2003 provozuji léčitelskou praxi. Laskavost a harmonie je mé poslání pro život na Zemi.“
— Iva
„Jsem máma dvou upovídaných holčiček, které mě pedagogicky obohatily možná víc, než studium na univerzitě. Odmalička jsem věděla, že se stanu učitelkou. Dříve jsem učila v „klasických“ školách, ale cítila jsem, že mi v tom není úplně dobře. Díky dcerám jsem začala lépe rozumět dětem i sobě a pochopila, že respektující přístup a otevřené srdce je pro mě alfa a omega. Mým snem se tedy stalo založit vlastní školu, ale na to jsem zatím neměla ani finance ani čas. Až jednou zčista jasna přišla nabídka učit na Perníkovce. Jsem šťastná, že jsem ji přijala, a vděčná, že můžu pracovat s moc fajn dětmi v úžasném prostředí lesa.“
— Dominika
A co na to rodiče a děti?
“ Ve škole mám 2 děti. Jsem nadšená, že jsme pro ně našli bezpečné a podnětné prostředí. K nám domů vozím často nejen je, ale i jejich spolužáky. Je radost sledovat, jak spolu dokážou vyjít a domlouvat se na společných projektech. Díky, že jste!
— Iveta, rodič
